Uprosřed kraje jsem strom
v dáli je slyšet z vísky zvon
Proplétáš se, mezi lístky bloumáš
vánku, Ty mnou neobvykle cloumáš...
Děkuji Ti kůro, dýchám
mé tělo chráníš, dechy slýchám
spokojeně občas krvácím
vůní smůly se často vytrácím...
Kořeny, hledáte prameny
srůstáte se zemí s kameny
objímáte matičku zem
zrovna tam, kde v nebesích jsem...
Pak v koruně mé, najde útočiště žluna
unaveně čeká, než vyjde luna
mezi větve proráží odraz bohů
konečně tu žlunu, políbit mohu...
Tak ta je povedená...asi to nebude první báseň, co si od Tebe přečtu ;)
ST
20.02.2009 15:05:00 | Lilly Lightová