Anotace: ...vzpomínka..
Sbírka: Krajíc života
NA hoře svítání udeřil hrom,
tam kde sji dříve stál,
pokvete statný strom
vesnice vzplála plamenem psů
Než se svět otočí,
budeš pán útesů
stáda svá poženeš k jezerům dál
usneš i pod břízkou,
proč by sis neustlal ?
A večer z pramenů zatoužíš pít
rozkvete rozmarým
možná zas budeš žít
v kročejích polárních jdeš noci vstříc
k hvězdám se zahledíš
poletíš na Měsíc
neusni, příteli, jsem ještě tu
napij se z dlaní mých
navyplaš kometu
až se zas jednou budeme ptát
jen vítr ve větvích
uslyšíš vát
28.02.2009 18:51:00 losscar
To je ale básnická melodie, co srdce rozvahou oplavuje, dává radu příteli, aby neopomenul toho, kdo ho jím učinil, a raději by se s ním radoval, než by srdce jeho si vzal. Moc krásná, na počátku mě zamlžila otazníky, ale čtu dál a dál a rozednělo se mysli mé. Jasné poslání, neobracej Slunce v prach.