Nejsem ve své kůži...

Anotace: ...

Jak rozladěné rádio
bez knoflíků a antény,
je mi dnes trochu nemilo,
zachrčím tóny dojemný.
Těžko mě někdo naladí,
budu jen šumět v pozadí.

Jak stará bunda v šatníku,
naskrz prožraná od molů.
Jak plný sešit v šuplíků
nesplněných úkolů,
všech tužeb, snů a přání,
napsaných toutéž dlaní.

Jak zfalšované bankovky,
co ztratili svou hodnotu
- na nulu klesly ze stovky.
Jak akciovka v bankrotu,
jak shnilé prkno od plotu.

Jak jedna bota od páru,
bez druhé význam postrádá.
Jak prázdná sklenka na baru
a s ní podivná nálada
mi víří mojí duší
víc než se možná sluší.

Jak zaseknutý revolver
a střelec pouhý amatér.
Jak záhon zvadlých růží...

Co ti k tomu víc mám říct?
Dnes nejsem ve své kůži...