Nebe nade mnou
je trochu jako polibeni časem.
přináší poselstvi
věčnosti a bytí
a moje duše splývá
s nekonečně modrým jasem.
Už se opět našla.
Co? Věčnost.
Jsou to moře, zašlá
se sluncem.
Když se řekne věčnost, tak si vždy vzpomenu na báseň Věčnost od A. Rimbauda.
23.02.2009 21:25:00 | UCET KE ZRUSENI