Láska neb její bratr Žal(for Koletka)

Anotace: I přes těžké rány v srdci nenacházím v sobě hněv, jen ze strachu mám smyčku ryzí,a potrhané křídla na zádech. ty jenž jsi se pro mně narodila sdílíš se mnou stale žal?

Má krásná slunečnice!
Okvětní lístky padají ti ku zemi se strašným rachotem.
Třese se mnou zem .
Tvá ústa vrývajíc do mé zpustlé duše tisíce šrámů
a slova jenž bývala mi pohlazením,
mění se v noční běs.!
Kam schovala jsi svojí duši co hladila mně slovy v uších
co měla křídla na zádech?
Jež probouzela ve mně úžas ,při pohledu libý vzdech?
Kam se ti poděl úsměv slunečný jenž sílu teplo dal ?
Kde? zůstals hlase líbezný?
jenž z celého srdce jsem miloval?

Já z celého světa si přeju tebe !
chci otočit zas celý svět !
neb měl bych na zemi nebe .
chybí mi tvůj pohled v očích
zněhož se mi hlava točí,
tak podmanivý ,
uhrančivý
jak žhavé uhlíky
jenž tančí nad plamínky
lásky,
vůně tvých vlasů
vonících jak luční kvítí za brzkého rána
jenž lapá po prvních kapkách rosi
co stekají ti v pramíncích
pomalu dolů po límci
a hrdě stkví se na tvé hrudi ,
však její lesk v tvé kráse zaniká
já sedím tu ve svých vzpomínkách ,
myslíc na tebe
sledujíce nebe
čekám kdy zřím tam tebe
můj anděli.