Úzkostěnný...

za horizontem defilují
úzkostěnný tesknění

ty mlčíš
až na kraj světa!
a tak se ptám zbytků února
co bude dál?

/-ty mlčíš.../

bezvěká propast nejnespavějších nocí
ukrádá mé naděje

neodvratně stéká
po stěnách...
...po schodech...
dolů do pryč..
.

řekni, že to není pravda
že jsou to jen polokocoviny polozbitých citů
co s první střechou Červenýho města zase zmizí
.

kurňa, za měsíc...

-a ty ale
stále
MLČÍŠ!!

mlčíš...
.
.
co je tu špatně?