Na dlan si mi
hvězda sedla
tiše a křehce
jak sněhová vločka..
prý se mi báseň nepovedla
kdo si prý počká
ten se dočká...
Tišeji než tiše šeptá
slůvka o mých snech
o milování
plamínku mihotání
svíček ..
mrazu na oknech...
Nerada s hvězdami se peru
tak raději
do práce se deru
když mám volnou chvilinku
myslím na svou peřinku..
Čeká mě doma..
Studená...
jen kočička v ní
schoulená ..
To nevadí
až přijdu domů
zahřeju ji...
v noci spadnutými hvězdami
pohádkami ze dlaní..
pochytej hvězdy a schovej pod peřinu,
a vždycky večer dej si jednu k vínu...
23.04.2009 18:54:00 | nejsembásník
odpustit sobě a opustit to místo v hrobě
poprosit
odprosit Lásku, že bojím se jí
a začít dýchat svobodu
z hluboka až zamotá se hlava
tak, že už nebudeš v kleci pták...
14.04.2009 11:34:00 | Lady L
krásně smutná, povedla se.
29.03.2009 13:57:00 | JaniHani
Bez práce koláčů by jistě nebylo,
Ty víš, co srdíčko by uzdravilo.
Sny v sobě hodně ukrývají
do svítání.
Potom však často roztávají :o(
25.02.2009 18:43:00 | Šerpík 1
moc krásná
25.02.2009 13:52:00 | Hagiela
hvězda na peřince sedí
kočka
v svém v teplíčku si medí
čeká na chvíle pomazlení
a sny
v té chvíli jediné jsou jmění...
25.02.2009 12:36:00 | Buližník