Návštěvnost
Hvězdička
Hvězdička
Anotace: Šel jsem ztichlou vánoční krajinou a uslyšel jsem tichoučké zacinkání a znovu a zas... A tak vznikla tahle básnička. Pak jsem zjistil, že to byla rozepnutá přezka u fotoaparátu. Ach jo.
Netuším vůbec odkud se tam vzala
Kousíček štěstí hvězdička malilinká
Snad mi ji někde cestou dobrá víla dala
Jenže mám pocit že už nejsou dobré víly
Všechny jsou v důchodu a nebo umřely
Bez nich je svět tak smutně šedobílý
A já si říkám: Už jsme... v loji příteli.
Však kdo mi dal tu hvězdu co si hraje
Se mnou jak ty sis kdysi hrávala?
Já odjížděl jsem do cizího kraje
A mezitím ty ses mi vdávala
K čemu jsou hvězdy jenom vzpomínky nám vrací
Vzpomínky které berou nám náš klid
A moje srdce v povzdálí tiše zvrací
A já ho prosím: Už nikdy nebušit!
Za vlastní prohry nespílejme hvězdám
Vždyť ony za to vůbec nemohou
Zkus zvednout hlavu a říct: Já to nevzdám!
A možná že ti dobré víly pomohou
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisktuhle si pamatuji z minulého podzimu :)
04.09.2008 16:05:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Hodně dobré a pravdivé :-D
01.04.2007 12:41:00 | Gabrielle Taroka
Máš to ......... tam
30.10.2006 11:06:00 | Marcella
Díky, ale s tím optimismem to zas nepřehánějte, je to jedna ze dvou nebo tří mých básniček, které vyznívají celkem pozitivně. Ale jestli někomu pomohla nebo alespoň udělala radost, tak fajn.
10.10.2005 13:38:00 | JardaCH
Moc pěkná básnička, taky si myslím, že vždycky je proč jít dál a nebalit nic předem...
10.10.2005 12:13:00 | Petrusha
Ani nevíš,jak jsi mne svou básní potěšil...dobře,nevzdám to.Dík.
10.10.2005 12:09:00 | takova
Moc hezké. Něžné a laskavé.
10.10.2005 11:56:00 | Písnička
Dík. To asi nebyla dobrá víla, co?
10.10.2005 09:32:00 | JardaCH
Hvězdy za naše prohry nemohou! Sami si své životy packáme... Hele někdo přede mnou ti dal nulu, nevím, co tím chce dosáhnout... Píšeš krásně, asi závidí!
10.10.2005 09:29:00 | Krtica