Víno má barvu rudou a jiskrnou
ta vůně rozlévá se po okolí
každý kdo se moří vinou
neodolá tomuto nápoji
hltavě doušky i šašek polkne
by zahnal svou smutnou tvář
a se baví se smíchem z plných plic
jen král tam tiše sedí zachmuřenou líc
ztratil on totiž svou jedinou dceru
ví že nespatří ji víc
zemřela ona zemřela toho rána
svým milencem ubodána
král pátra v kalichu svém
zda vína dosti má
a šašek vzdávajíce se her
po jeho boku usíná
na popravišti zatím dav řvoucí
snaží se zdrceného milence hlasy ztlouci
on zabil jim totiž krásného anděla
krásnou osobu co zlobu v sobě neměla
ten na poslední záchvěv jeho touhy
dává oprátku sobě sám
aby zkončil tento den dlouhý
tiše řekne :"já zlomené srdce mám"
šašek pozvedá kalich a za oknem burácí dav
jest dokonáno králi už není ten pyšný páv
co jen do zrcadla na sebe hleděl
a vaši dceru umořil žárlivým jedem
Špatné to rozhodně není. Vím, že psát balady není jednoduché, ale občas se mi verše trošku drhly. ;)
28.02.2009 10:46:00 | Mademoiselle Drea
vypadá to tu náhodou hezky, na tom modrém podkladu :) a líbí se mi první strofa :)
28.02.2009 10:45:00 | brooklyn