Mistr malíř

Anotace: Vzpomínka na jednu vernisáž, která ve mě zanechala hluboký dojem.

Krátké čáry krásný obraz složí,
mistr malíř se pozná hned.
Když do obrazu kus sebe vloží,
a dokáže tak zachytit svět.
Rozsypané, jako stavebnice,
zblízka se obrazy zdají,
poodejdeš ale, trochu více
a kousky se najednou poskládají.
Jedna čára míjí druhou
a celek ti dech vyráží,
ať už barvou, nebo tuhou
a lidé ti najednou překáží.
Chtěl bys tady být úplně sám,
u těchhle skvostů stát hodiny,
prohlédnout si celek, i rám
a nevynechat ani jediný.
Z každého z nich sálá nálada,
co měl malíř když je tvořil
a svět najednou jinak vypadá,
jakoby snad i zákony bořil.
Nechce se ti ještě odsud odejít,
ještě jednou se vrátit tam,
navždy s tím pocitem budeš žít,
že nemohl jsi tam zůstat sám.
I když jsi ho nikdy neviděl,
nejdnou máš pocit že ho znáš.
Možná jsi mu i trochu záviděl,
teď už kousek z něho v sobě máš.
Každý si najde ten svůj obraz,
který ho naprosto ohromí,
uvidíš v něm možná, i svůj odraz
a to snad nikdo jiný neumí.
Zachytit okamžik, ba i náladu,
někdy to v tobě až vyvolá šok,
najednou cítíš to mrazení ze zadu,
tohleto umí jenom van Gogh.