Říkal jsi mi: můj andílku,
to tehdy na začátku cesty...
Pak trhali jsme pírko po pírku,
a torzo křídel mých
do bláta pohodili...
Teď říkáš mi, že jsem jiná
tak dospělá
už žena...
Jen já vím,
že s Tebou ztratila jsem nevinnost...
Však touha létat ve mně zůstala
a tu nezaplašíš svojí láskou...
...bez křídel.