Ach rytíři...

Prastará loutna
v komnatách hradu
tiše zpívá,

zkroušený rytíř
do plamenů ohně
smutně se dívá.

Sonet,
jež před časy složil
pro vílu svou,

teď struny loutny
jež ochabil spánek
hrát již nemohou.

Jen plamen svíce
jenž proťal temno
tiše sní,

ach smutný rytíři
kde dnes zazní
tón tvůj poslední?

Prastará loutna
v komnatách hradu
tiše zpívá,

zkroušený rytíř
do plamenů ohně
smutně se dívá...