Anotace: štěstí to člověku přijde přijde vždycky vhod
Malá sluneční záře
přelila se přes okraj dne
osvítila zvolna celou zemi
/tedy rozumno jen polovinu/
a všecky dětské, dospělé - zkrátka lidské
tváře
Pak přišla noc
a krajina potemněla
ale přece jen na chvíli
a zas ne úplně celá
než zazářilo tisíce světel
a lidé si z toho nic nedělali
ža v tom svitu
všechno zmizelo...
Připomíná mi to jakousi sáhodlouhou litanii, ale stále nechápu smysl. A zůstává to zaryté do koutu mého vědomí, možná snad i chci chápat, ale... nevím, kde s tím začít.. možná od konce. děkuji..
02.12.2009 08:38:00 | Shirai Yoshiro