Chtěla bych projít s tebou kousek světa,
mít svoje místa, na ně se vracet,
jít vstříc slunci a za zády města,
nové nacházet a staré ztrácet.
Chtěla bych s tebou jít někam pěšky,
když ujel by nám půlnoční vlak,
dívat se na hvězdy a vidět malé ježky,
po ránu u cesty chrpy a vlčí mák.
Chtěla bych s tebou usínat v trávě
a probouzet se ranní rosou,
v bláhové představě uvěřit zprávě,
že všechno je fér, i smrtka s kosou.
Já vím, že jsi snílek a rozumíš si s deštěm,
tak já mu o svých přáních povím,
aby ti po kapkách vyprávěl, až půjdeš městem,
kam máš jít a s kým, za dobrodružstvím novým.
Jo máky, chrpy v žitném poli....mám úžasnou vzpomínku,
díky za ni.Báseň se moc povedla.
23.03.2009 16:15:00 | Holis
Moc hezké, taky bych to tak viděl. Ale nedokážu to tak krásně napsat !
08.03.2009 18:55:00 | Druhá jizva v duši
Ten vlak dost sedí(už mi ujel), jen s tou smrtkou
si nejsem až tak jist. :-)
06.03.2009 23:26:00 | ota.pé