Za mříží

Ač světem se touláš
stále se vracíš
pohárem vody pohrdáš
a k slunci tvář svou
neobracíš
lížeš si rány
v závětří
bláhová
odmítáš nadějná rána
zbabělá
bojíš se sebe sama
stahuješ plachty
v bezvětří
oči tvé
plaše se rozhlíží
a srdce
vězníš za mříží