*
sluneční paprsky
jehličkami bodají
do Tvých očí
a v mé kůži vypalují cejch
s Tvým jménem
...
napořád
...
déšť co stéká po střechách
se snaží uhasit věčný žár,
však plamínek stále plápolá,
bude hřát naše zkřehlé dlaně
...
napořád
...
nádech a výdech,
neslyšné kroky osudů,
Tvůj a můj,
hodiny tikají,
pes vyje na měsíc,
je v úplňku a stěžuje si na bolavý hřbet
svět se točí dál
...
napořád
...
déšť, slyším déšť
*
slunce + déšť = duha
rovnice, která je málo kdy realizovaná, někdy to ale tak není, každopádně přenádherá dvojka!
11.03.2009 21:22:00 | kikis
vapiti...
Tvá fantazie v rouchu pavoučím
a usměv v kalužích tak nežně taje
s nocí se vůbec ráda neloučím
poslouchám
jak měsíc serenádu hraje.
Když třešně zrají v zahradě
tak slavík svoje solo pěje
seno voní v hromadě
a láska u srdce nás hřeje.
09.03.2009 23:43:00 | carodejka
Jako mávnutím kouzelného proutku z Tvé básničky vznikla duha - nad kterou žasnu. Nádherná.
09.03.2009 19:13:00 | floreciente
Slunce a déšť..přenádherná kombinace! Už si nepamatuji kdy jsem jí na nebi viděl naposledy..a nemůžu se dočkat na další :-)
09.03.2009 15:45:00 | Chancer