Když malý jako děcko jsem byl,
sám bez kamarádů jsem si žil,
ale teď jich pár mám,
avšak někteří svině jsou,
a tak se ptám,
zdali vlastně můžu žít zase sám?
Rád bych jim v nouzi pomohl,
poradil bych jim také moc rád,
zpovídat bych se jim krásně mohl,
na oplátku je vyslechl taktéž moc rád.
Ale k čemu jsou mi přátele, kteří mě nepodrží,
nýbrž ve správnou chvíli do mě udeří
a spolu s jejich problémy mi u hlavy zbraň podrží,
ale sakra kluci, mě na Vás opravdu záleží.
Hodí mě do řeky, na nohy dají mi závaží,
tak proč to teda děláte, to mě sakra zaráží.