.
.
poslední výzva pro cestující do Jericha
(dokud vám to ještě stojí)
pýchu střídá pád a ten zas... pýcha
a trójskému koni se jizva po staletí hojí
plné břicho není vždycky výhra
a prázdná hlava nám život neulehčí
oslepená sluncem jen nevěřícně zírám
jak šamani kolem o můj život křepčí
no a Jericho se mi před očima sype
tak jako Babylón a sedm divů světa
život mě dnes vyzval na souboj vtipem
rozlučme se, milí – nejspíš bude po mně veta
.
.
Báseň skutečně vede k zamyšlení, docela, sem tam, aj hloubavému... jen tek konec mne píchl u srdce...
15.03.2009 21:37:00 | NikitaNikaT.
zajimava, ma v sobe hodne na premyseni..(a nebo mi to po ranu malo mysli)
14.03.2009 11:03:00 | Nergal
Dík za zajímavé a krásně učesané myšlenky, pocity, postřehy i nová moudra.
13.03.2009 21:56:00 | Špáďa