stín
zlomený na každé hraně schodů
mě vede dolů
a ze zdí ven.
noc
opírá se o sterý kužel světla
...a jak se chudák spletla!
pod lampou nerodí se den!
homole mlhy
kousky rozsvícené tmy a mé sny rozvrněné
nad kroky noční procházky
jdu zpět
mám hlad
na teplo, trable školásky.
fragmenty a střípky Vaše nádherně si ladí
Muž a Žena v harmonii zde se totiž svádí...:)
hladím Vás oba!! a MÓÓÓóC!!!
12.05.2011 13:32:00 | šuměnka
Pěkně vítej na Liter.cz, vyrážíš s pěknou básní, vede k zamyšlení. ST! za obsah.
18.03.2009 12:17:00 | NikitaNikaT.
Výborná symbolika. Celá báseň je svěží a živá jako když déšť ťuká na římsu. Jo a vítej na Literu.cz. Ať ti to píše furt takto skvěle!
18.03.2009 00:50:00 | René Vulkán