Zvonková

Městem změstnalý
kavárnou zválený
unaven v hlavě
ulehám v trávě
mezi obilím
ještě jen chvilku
mi slunce do zátylku
prosím hřej
kašlu na pily
svinstva a alergie
z předešlý dynastie
co kmen měla zlej

Usínám a klas mi
u uší klasí
nad všechny orgasmy
jsou polí vlasy
a větru šumění
co nikdo nesmění
s výhodným rabatem
jenom já s kabátem
zmuchlaným pod týlem
v tom kraji pod drátem
stanu se motýlem
co jen tak z rozmaru
uletí přez čáru
přes záda jelení
z tohohle vězení.