Proč nemluvíš?...

Anotace: Moje první báseň... Někde mezi řádky jsou moje pocity... Ocením nějaký ten komentář. Ráda bych věděla, jak na tom co se týče psaní básní jsem...

Sedíme vedle sebe bez hlasu,
co bude dál, celá se třesu…

Co mi povíš, budu ráda?
Snad už nebudu jen kamarádka…

Sedíme vedle sebe a stále nemluvíš,
na co čekáš, snad mi alespoň odpovíš…

Máš mě rád? Ptám se tě…
Ty neodpovídáš… Já miluji tě!

Sedíme vedle sebe a stále je ticho,
najednou mě pohladíš a ve mně hrklo…

Máš mě rád i když nemluvíš,
už tě nebudu trápit a ty mě něžně políbíš…