Tak Máš?

Nemáš dlaně co by objali,
s rukama nataženýma ke světlu,
nemáš sen co dávno ti zebrali,
a můzy co v noci dělali ti ostudu.

Nemáš lásku abys lítal,
na vratkých lávkách budeš se houpat,
nemáš štěstí abys dýchal,
ve vlasních sračkách musíš se koupat.

Nemáš nehty co za ně špína se vleze,
ruku v ohni nikdy jsi neviděl,
nemáš světlo co objevilo by se v mlze,
a touhu za kterou by ses nestyděl.