Anotace: střípky mých nálad životních... časně jarních
Sbírka: Vo životě
Zázrak, tání, volání.
Šťavnaté pnutí.
Barví žlutí blatouchů
odhalená lýtka žen.
A mužům sen chtění do očí…
sedá.
19.03.2009 18:15:00 kikis
uff...tuž zahřála jsem se, konečně:-) Byla jsem asi 2 hodiny v tom lednicovém počásí, do kterého tak často chodili hladovci a větrali, říkám mu: průvan jak na Eiffelovce, náhodou postavené na Mont Everestu
:-D...Hladová netrpělivost po jaru, zapříčinila teď mnohým nedostatek optimismu, při pohledu na sníh... a tvá slova teď té jedné desetimiliontině kousek toho optimismu vrátila, ale věřím, že nejen jí"o)
18.03.2009 21:17:00 s.e.n
Ano,lákavé příznaky jara.Ty nepatří do jarní únavy-je-li jaká.
Vždyť jaro povzbudí a neunaví.
18.03.2009 19:51:00 jedam
odhalené lýtko jisté ženy,mňa vždy dostane
a nezáleží na roční době ,ani od čeho je umazané :o))
18.03.2009 19:37:00 uživatel smazán
Blíží se, každým dnem blíž a blíž 8-)
18.03.2009 17:06:00 WAYWARD
...do očí?To jsem nevěděl,soběnikdyjsemsisinekoukal,ale navenek to vidět bylo :-)
18.03.2009 16:39:00 Kapka
Kdeže se ten zázrak koná? Už mi po něm srdce stoná. Tady opět nevlídná zima.
18.03.2009 13:59:00 shakespeares
jasně...ještě chvilku a budeme všichni jak utržení ze řetězu...protože...ono...nás...to...volá...:-))
18.03.2009 12:29:00 Mario de Janiero
I v očích mých se chtění usadilo
snad proto aby se Tvou básní potěšilo
lýtka Tvá si v barvě představilo
a k tomu verše píše, že touží hledět výše...:-)))
18.03.2009 12:13:00 NikitaNikaT.
Tvé básenky hladí a hřejí... volám jaro každý den, aj když dnes Slunko svítí, venku je vítr silný a chladivý... tak pročítám Tvou báseň znova... není to takové, jako za okny.
18.03.2009 09:50:00 jita.1965
slunce nahlédlo do oken
paprskem koutky úst ti zvedá
jaro svým barevným závojem
zahalí zimní rána šedá ... :-))