Pokání

Pokání

Stín ke slunci
směrem ode mne
šero v poledne…

Za bezmračné oblohy
v jeskyní sluji
stopuji, co slz se bude muset vylít
aby smyly bolest aspoň z venku

…a co teprve zevnitř…

když projektil kůží prolít
zranil jitřenku
tvého nitra

…už aby bylo zítra…

***

Včera jsem byl mezi těmi
kdo na dřevo přibíjí
poraněnou hostii
a choval se jak bez svědomí

Moje dobré já
stálo stranou
a se sklopenou hlavou
šeptlo tiše
„nashledanou“

Štěstí, že sbohem neřeklo mi

Autor René Vulkán, 19.03.2009
Přečteno 504x
Tipy 31
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

20.03.2009 06:36:00   zrrrr

No teda to je, ...uf co dodat koukám jak opařenej zapůsobil jsi na mě... to je teda něco.. hmm.
A to nepíši jen tak ze slušnosti prostě pecka.

líbí

19.03.2009 23:02:00   Dota Slunská

Skvělá. Zarývá se pod kůži...

líbí

19.03.2009 22:59:00   jita.1965

No Pane, s pokorou jsem četla ... s pokorou a tiše ...

líbí

19.03.2009 20:30:00   floreciente

Bravurní.

líbí

19.03.2009 14:58:00   Markéta Hl.

ta druhá část vážně skvělá

líbí

19.03.2009 13:44:00   Kapka

...prostě***ST!

líbí

19.03.2009 09:56:00   Mbonita

umění pokory
je dar..
kdo umí ho dát
je bohatší než král..
ST

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel