Šípkový čaj
Šípkový čaj
Za křivým plůtkem zahrádka jak dlaň
a dům bílý s rozpadlými krovy.
Tam také často ve snech chodívám,
když srdce stýská si a nekonečně bolí.
A květy v odkvětu, tak tlivě krásně voní,
jak dlaně, co únavou klesly v starý klín.
Nad lesy brdskými se deštné mraky honí,
všude kolem klid a nekonečný smír.
Na stole s ubrusem, s jemnými výšivkami,
hrníček stojí s čajem šípkovým.
Jsem hostem času, jež dávno, dávno není
a zase tu sedím za stolem prastarým.
Tak laskavé je pohlazení vánku,
které mi sklouzává po vlasech.
To ruce mé babičky vplétají do copánků,
útěchu v mých tichých zápasech.
Komentáře (17)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
Moc krásné a dojemné.
Také mám hodně vzpomínek na ty nejmilejší
z už dávných dob dětství.
Hezká forma básně.
19.04.2009 09:03:00 | s.e.n
Krásně napsáno...před očima mi běžel obrázkový smutný příběh...něco má své kouzlo,které v nás bude už na vždycky-třeba krásné chvíle u babičky :)
30.03.2009 23:20:00 | 5thelement
až se mi zamlžilo...
29.03.2009 22:23:00 | Trdlo
Také jsem si uvařila čaj,... ale ovoncný, malinovo-ostružinový. :o)
23.03.2009 11:27:00 | NikitaNikaT.
Supertipová, krásná báseň pro kouzelnou babičku, až bych záviděla, ale přeju!
22.03.2009 23:14:00 | Kapka
