Anotace: vzpomínky
Sbírka: Až na vyjímky
V nízkém slunci podvečera
hledícího do dvorů
táta smýval prach
v otřískaném lavoru
Ještě cítím to mýdlo
se zrny písku v povrchu
jak škrábe na kůži
Tak se myjí muži
Malí musí pod sprchu
***
Na dvůr pod ořech
vynesu štokrle
a do lavoru vodu naleji
Svým synům
nemůžu říct přesněji
že už jsou velcí kluci
a že je mám moc rád
než slovy:
„Tak svlíkat, do pasu
a umývat“
Táta už není
ale v dnešním
podvečerním slunci
ve svých klucích
jej tu vidím stát
27.03.2009 08:31:00 Dota Slunská
Napsal jsi to hezky. To štokrle mě zaneslo zpátky do dětství, do babiččiny kuchyně, je až k nevíře, že první, co se člověku vybaví je, jak to tam vonělo...
26.03.2009 11:47:00 Isobel
Ta je opravdu nádherná...!! Také mi to vrátilo vzpomínky na mé dětství prožité na chalupě...na studenou vodu v lavoru...Krásné. ST
23.03.2009 10:27:00 Marupiara
To propojení generacemi nám připomene nostalgie,bohužel,nebo bohudík,až když příliš dospějeme.Moc pěkná pointa,dík.
23.03.2009 09:53:00 Květka Š.
Oprýskaný lavor je ve sklepě,štokrle v kuchyni.Jen ten dvůr není.A táta taky ne...
Vzpomínání pěkné.