Anotace: Krátké nahlednutí do duše starce který prohlédl...
Něco svírá moji mysl,
v hlavě slyším cizí hlas.
Svět tak náhle ztrácí smysl,
mizí vesmír, končí čas.
Svět se točí,
kolem očí,
v hlavě slyším dunět zvon.
Boha synu,
odpusť vinu,
život můj byl pouhý skon.
Vše teď končí, v běhu času,
myslí běží stovky let.
Náhle vidím světa krásu,
já, ubohý starý kmet.
16.02.2006 10:04:00 Tomáš~2
Mnohokrát díky za vysvětlení, jelikož jsem opravdu myšlenku Krticy nezchytil. Chtěl bych se zeptat všech co si to ještě přečtou, jk by se to dalo zlepšit, aby o bylo uvěřitelnější? Díky
16.02.2006 09:43:00 Epona
Tohle je povedené dílko. No já myslím, že Krtica tím myslela to, že přece jenom v 15 letech, když píšeš subjektivní myšlenky a pocity umírajícího starce, musí pro tebe být hodně těžké se do jeho role vcítit, protože do stáří máš ještě daleko a nám, čtenářům, ti to pro změnu uvěřit. Dávám 80.
15.02.2006 08:21:00 Tomáš~2
Abych se přiznal tak nevím co zrovna bylo těmi slovy myšleno. Asi je to jen mým slabým jednostraným přemýšlením, ale pokud si to ještě někdo přečte dovedly by jste mi to vysvětlit?
16.10.2005 19:28:00 Krtica
No těžko důvěřovat 15letému, že nahlédl do hlavy starci... Ale napsáno pěkně! Vítám na Literu.