electronic tango

Betonový schody
a na nich rozlitej stud
mezi mejma obnaženejma nohama,
líbej je.
Začnu si psát deník
a nikomu už ani slovo,
miluj mě.

Ty jsi důvod,
proč vedu tuhle válku.
Děkuju Bohu,
jestli na mě ještě nezanevřel,
že rozevřel tulipány ve váze.
Červený tramvaje přejížděj most,
cejtím se bejt jistá v nejistotě okamžiků přítomnosti,
už nepokládám telefony
a zase se směju do objektivu.
Smím si to dovolit.
I do noci tančit
a opíjet se drahým vínem.

Na paměti,
ne ve snech, ale ve vzpomínkách!,
mi zbyly už jenom vůně,
cigarety, tráva a pronikavá mužská voňavka
(jeho voňavka).

Žaluziema mě oslepuje ostrý jarní slunce,
dokresluje náladu na lechtivejch
bříškách studenejch prstů,
Neptám se, ani si neodpovídám.
Otázky přestaly existovat.
(Bod pro Malvínu)
Změnila jsem svou dosavadní strategii.
Ale tělo mi raději stále ponech.
(Rozuměj, pro případ nouze)