Krása života

Ach ty barvy života
berou mi dech
nejsou únavný
jsou energií mé duše
už nemluvím suše
hlas můj má vřelý ton
zní jako zvon
jsou vzácné barvy života
šedě bojím se
padám na kolena
však pokora zvedá,mé tělo povýší
prý,nebud dole
a nebud nejvyšší
jsme si tu rovni človíčku
co čteš tuhle větičku
jen před jedním jsem malinká
jako mladá jablůnka
tomu jedinému děkuji
toho vřele doporučuji
je mi vším
v tom hnusném životě
dává mi křídla
a já?
vidím se
jak opět se zvedám
a jdu novému vstříc...