A dost!

Anotace: Jste vážně všichni chlapi takoví srabi, že před vším utíkáte, přitom si hrajete na to jak chcete aby k vám byl každej táák moc upřímnej??! Tak tohle už je vážně moc...potřebuju do něčeho pořádně praštit pěstí.

Bojíš se mě?
Jsem snad duch?
Dýchám jako ty stejný vzduch,
ten vzduch, který houstne,
otázkou času je,
než tohle všechno bouchne.

Zklamal jsi mě,ve všem .
Nehodlám být dál tvým terčem!
Trefuješ se přesně do srdce.
Nechceš si chvilku hrát na opilce?
Alespoň by ses netrefil.
"Kamaráde", tohle sis pokazil...

Je nějaká jiná, za kterou by ti život stál?
Fajn! Život jde dál.
Nestojíš mi za slzy, nečekej žádné omluvy.
Proč mi to děláš??!
Odemě utíkáš a jako srab se chováš...?
Nebaví mě to.
Nemůžu dál.
Chci to zkončit,
jenže ty jsi mi k tomu příležitost nedal!

Tohle si neměl dělat.
Myslíš,že budu čekat,
než si uvědomíš,
co ztrácíš??
Zamysli se nad sebou,
Myslíš,že za tohle stojíš?
Nebudu si hrát na milou.

"Mě se prostě nechce."
Jak to můžeš napsat tak lehce???!!
Co výčitky a svědomí?
Děláš si srandu?
To se asi nedozvím....
Je to odplata?
Ty si viník!
Já bych se měla mstít!
Ne každou noc slzné řeky do polštáře nechat týct..

Tohle vážně nevydržím,
jazyk za zuby neudržím,
pěkně od srdce se do tebe pustím...
Budu potřebovat míň než hodinu.
Pak teprve uvidíš jak se mluví NA ROVINU!!
Srabe.