ticho.
jen ta zvláštní dřevohra
na dveřích japonského chrámu
malá černá kočka s malichernýma očima
se představila jako Beáta.
(a tak jsme šly
Beáta a já
a stíny, co nás míjely
skláněly hlavu
protože nechtěly přijít o svou samotu)
ticho.
podivná dřevohra
na mých dveřích
chyběl zvonek
prošla jsem nocí někam jinam?
co říkáš, Beáto?
nakrčila čelo
a pak mi řekla
že kočky nemluví, je tedy zbytečné se ptát.
oo Frantisko, po dlouhým case, ale perfektné;) btw...beata je moje mama a babicka, takže se mi to libi proste jeste vic;)
01.04.2009 20:33:00 | adida