Povzdech opustil jeskyni
a okamžitě byl roztrhán
dravým prázdnem
koutky svých úst
pověsil jsem na háky
úsměv někdy bolí
říká se
šepotem vystrašených hlasivek
V čekárně okoukaných grimas
cvičím sestavy
na hloupé situace
budu čitelný tak
jako každý
kdo tudy prošel
bez zavazadel
vydám se na cestu
po vyšlapaných stezkách
toužící objevit
jednu zarostlou
třeba i zničující
ale mojí