Sténám
tvou myslí, tvou duší,
proklínám
tě na zeď bílou tuší.
Noc krvácí.
Zdí se nese nářek,
karty obrací
tvář přetvářek.
Led neroztává,
já nemám jiskru pro tvou záchranu,
chlad přetrvává,
noc krvácí.
Slova se ztrácí
v ozvěně zítřků,
ticho se vrací
včerejškem.
Jsem naživu,
žiješ.
A noc? Krvácí...
Krasne myslenky o zivote, libi se mi uz ten nazev jak noc krvaci do tmy.
31.03.2009 23:44:00 | carodejka