Dopis

Přináším si poselství
v dopisu bez písmen
co skrývá tajemství
zda-li vážně jsem

Písmena vybledla
Stala se obrysem
Stala se šablonou
kterou vlastně jsem

Mlčky a beze slov
sedím a čtu si ho
můj proslov kohosi –
as člověka cizího

Já jsem ten kdosi
ten cizí adresát
Co sám sebe prosí
zda může odepsat

Sedím a přemýšlím
jak lógr v kafáči
Písmena otisk jsou
jak skvrny na fáči
od mé vlastní krve
kterou jsem neztratil –
kdo vlastně píše mi?
Jméno mi zatajil –
jen moje adresa
a pod ní Anonym