Zvládala jsem
kreslit křídou
po parapetu.
A usmívat se
na snad až
naivní obrazce.
Někdy,
někdy je to těžší,
než bys řek.
Uměla jsem
stírat všechny
černé díry.
A látat
přespříliš třpytivou nití
ohony komet.
Někdy,
někdy je to těžší,
než bys řek.
A teď?
Teď mám stát
a čekat na Zázrak?
Na Zázrak
od destruktivního ignoranta
na sklonku zbabělosti?
Je to těžší,
než bys řek...
Fantastické - téma - popis - postoj,
tak jak má vypadat báseň. Posílám si ji
03.04.2009 11:09:00 | Marfuša