Není pro mě místo

Anotace: ...existenční... Kapala jsem si na ruku horkej vosk... To byl způsob, jak cítit aspoň něco..

Vosk si stéka
pomalým ničivým rázem,
jak řeka vtéká
korytem bolavým srázem.

Skučí a bouří,
prohání se mou dlaní,
jak děvka kouří
palec svou zbraní.

Zdá se mi - nezdá -
cítím to pálení,
poslední hvězda
knotu je válení.

Bez smyslu prosí
o trochu ohně
a v erbu nosí
vše, co se pohne.

Pálí to, bolí,
jsem tomu ráda,
bolest se drolí
na nahá záda.

Cítím jí, ctím,
má mě ve svých otěžích,
nespím a bdím.

V těch lidských přítežích
není pro mě místo.