Modlitba

Modlitba

Anotace: dárek v životní velikosti...ale druhého prostě vlastnit nelze, že?

Pane Bože, dal jsi nám poznat,
co je to klesnout na dno,
i okusit plody ráje.
A teď, když naše srdce taje,
zase nás pozvedáš z naší pýchy.
Maluješ nám do mapy srdce
vysoké kopce našich nároků
a zapomínáš hříchy.
V chladivých říčkách odpuštění
rácháme si nohy
jak pohlazení milujícího Otce.
A odpovědí na naše otázky
je mlčení,
nikomu se mluvit nechce.
Ale zákon mluví jasně.
Miluj a neubliž nikomu.
Úzká lávka.
Půjdeme spolu,
buďeš mé zábradlí,
co kdybychom uklouzli
či dokonce upadli.
Ať jsme ochotní a vytrvalí.
Vždyť nekonečně je Tvé milosrdenství.
Prosím Tě …
A Ty své sliby plníš.

Toho, komu patří celý život,
moje srdce, nemůžu jen tak mít.
Možná však jednou,
s tou nadějí tančím lehce,
a život žiji vedle něj
(samotné se prostě nechce)
mohl bys mi ho,
Bože,
jako nečekaný dárek pořídit?
Autor ni.va, 03.04.2009
Přečteno 289x
Tipy 20
Poslední tipující: pretorius, carodejka, Holis, jedam, Monsignore, Kapka, j.c., Mbonita, WAYWARD, 5thelement, ...
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Krasna modlitba, kez by lide sobe otevreli vice srdicka.

02.09.2009 23:11:00 | carodejka

...jen my malí lidé si dokážeme darovat lásku.V tom nám nikdo nepomůže,ani On ne.Problém je v tom,že to musí být dar za dar.Na lásku musí být dva,krom sebelásky,ta často převládá.

03.04.2009 20:18:00 | WAYWARD

jj, je to tak ...

03.04.2009 19:15:00 | ni.va

Zvláštní přání, ale jak píšeš, nikoho nelze vlastnit... a myslím, že je to tak dobře... Občas se totiž stává, že toho, co máme, (myslím tím hmotné statky) si dostatečně nepovažujeme a kdyby to tak mělo být s lidmi, byla by to katatrofa. :)

03.04.2009 18:28:00 | labuť

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí