tak tiše
jako něžné krůčky andělů
údery tvého srdíčka
ještě neměřeny časem
lidských údělů
v maminčině břiše
potichoučku
ztrácely rytmus
odešel jsi
s vydechnutím hvězd
teď ta prázdnota
nejde snést
....
proč, proč, proč
otázky padaly jako kamínky
do propasti ticha
ti v bílém plášti
krčili rameny
cesta vede dál
osud mlčky spěchá
....
vzpomínka vetkaná
stříbrem slz měsíce
zas nespím do rána
chybíš mi velice.
*
O chvíli věčnosti,
jež trvala tak krátce,
teď spřádám tajné sny,
já, kruté daně plátce...
21.04.2009 11:00:00 | Kozoroh 1
Jéje... tak já neví, su zmatená, takovou radost jsem měla... zas o důvod víc, proč nepřestat plakat... čtu samé neštěstí, sama ho prožívám... chjo, tak já se zastřelím, pak už nebude mě nic bolet. :´o( :´o(
05.04.2009 09:44:00 | NikitaNikaT.
té, která v srdci krvácí:
nemám právo...
nevím, jak to bolí
jenom přeji:
ať naději neztrácí
(a uvnitř se chvěji)
04.04.2009 19:16:00 | spare