příteli...
neovládám langue francaise
přesto věz:
mám svojí
malou
kluzkou
ze skla
věž
a na tu věž se neustále škrábu
já vím...
nemá to patu ani hlavu
jenže noční město
má vlastní scénáře
odolat mu,
málokdo dokáže
a tak se dívám
ven
a toužím
a trápím se
a sténám
a sama v sobě topím se
( vzápětí odrazím se ze dna)
jen tvůj pohled
tvůj na skle vysrážený dech...
tohle mi říká:
,,lez dál a výš"
,,dnes nebudeš mít pech,
duše neposedná,
uvidíš "
A já miluju věže, jen nemám moc rád vyšky..paradox, vím ale to jsem celý já! :-)
05.04.2009 17:29:00 | Chancer