hořím
až do svých kořenů
bořím
sny, pak je doženu
zdálky
zdá se svět bezbřehý
zblízka
chudý a bez něhy
otázky
vbodnuté pod kůži
osude
už ti nic nedlužím
srdce rozdrcené
sypu prach do růží
nebe uletělo
má duše se smáčeným peřím
dát mi neumělo
to, proč pořád věřím
......
...
.
Dokud věříme, je stále naděje... a ta umírá až jako poslední. Přeju Ti, ať Tvůj život rozkvete, zase láskou zavoní, štěstí lepí se Ti na paty...
06.04.2009 15:50:00 | NikitaNikaT.