Stoleté platany na malém náměstí,
větve vrhají chladivý stín,
kmeny svlékají hedvábnou kůru.
Báječné místo pro štěstí.
Poklidné, ospalé odpoledne
osvěží skupinka cyklistů.
Děda na lavičce hlavu zvedne,
vyhlíží partičku penzistů.
Schází se tu už hezkou řádku let,
hrát petanque a anýzovku pít,
dát cigárko a zavzpomínat.
Umění žít!
Ze starých chlapíků s barety
se stávají mladí kluci,
oči jim svítí jak jiskřičky
a mrštní jsou zas jak před lety.
Košonek,koule,první už hází.
Uznalé " Bien joué !"
zklamané " Merde !"
každičkou hru vždy doprovází.
To vzrušení a přitom klid !
Hloučky náhodných diváků
nasávají tu atmosféru.
Lekce života.Umění žít!
Poslední hod a Marcel to zkusí.
Věří si,umí to,nezklamal.
A macatou Fanny pro dnešek
starý Jean Paul políbit musí.
Jedna hra končí,jedeme znovu,
času je přece dost a dost.
báječné,nádherné je hrát si jen tak.
Pro radost.
vždycky jsem obdivovala onu pohodu francouzských staříků, popsalas to báječně!!
12.04.2009 15:27:00 | Marfuša
Když jsem otevřel komentář, najednou nevím, co napsat, tak jenom krátce. Hezkys popsala přátelství těch staříků, kam již taky patřím.
09.04.2009 21:56:00 | Kars
takhle mile hrát se životem by se mi také líbylo
vůně Francie sladká mámivá
06.04.2009 18:50:00 | Lady L