Podzimně snivá ...
Podzimně snivá ...
Anotace: ***
Procházíš pod stromem vyvráceným,
který na kraji lesa
o jiné stromy se opírá.
Jakoby on branou do toho lesa byl.
Co další kus cesty dnešní
před tebou otevírá.
Co spadaným jehličím a listím pokrytá.
Teď měkká je jak peřina,
takže chůze po ní tak lehkou se zdá.
Ta lehkost klid do duše přináší
a náladu tak nějak příjemně
podzimně snivou.
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk19.10.2005 15:56:00 JirkaS
...AMEN (to mi trochu na konec tvé lesní motlitby chybělo!). Imprese jako hrom :) Bezva. J.
19.10.2005 11:40:00 Krtica
Já měla dnes ráno touhu, prchnout z městského smogu do sametového dechu lesa, do končin , kde srdce nadšením plesá... Díky Milane!
19.10.2005 10:05:00 Hančí
Víš, já když jdu na zahrádku okolo potka Liboce, obdivuji ty omleté, odhalené kořeny vysokých, starých stromů..vlastně ne omleté ale ohlazené dlaněmi vody...hezky se mi četlo..vida, vida, dlouho jsem neměla inspiraci a asi jsem ji písla u tebe, no uvidíme..Ohlazené dlaněmi vody...hm...
19.10.2005 09:52:00 Cecilka
Procházím bránou, vítá mě vůně lesa,
pohladím myšlenkou ten vyvrácený strom,
vnímám, jak spojí se zem i nebesa
a jako když náruč otvírá Avalon... :o))
Léčivá představa :o)
