Anotace: O kvietkoch, o ženách.
Čerstvé, svieže, vábne, krásne kvety,
krehké, voňavé, mäkké ženy, odlišné sú tieto svety?!,
opojený vôňou flóry, ak ich parfum koná lety,
ak deva dušu osloví, a tie farby zraku, vlasov... kvetnaté palety.
Ak dáš kvety žene,
sťa súkmeňovca jej podaruješ v Tvojom mene,
oboje tak podobné, pôvabné, k slzičkám ženie,
vari len chrániť, obdivovať, skvosty?...umenie! (A bez nich?, súženie!)
Copyright © Juraj Hrom
Ženu ani květinou neuhodíš... prvá věta, která mne po přečtení napadla... žena je jako květina, křehká a někdy také uvadá, když láska odchází, ale má aj trny, kterými hrubo poraní.
11.04.2009 20:57:00 | NikitaNikaT.
Když dáš ženě květinu, tak je to pro ní dar nad dar...tedy alespoň pro mě...Tahle báseň je pro mě taková malá kytička...Je to líbezné!ST :)
08.04.2009 16:01:00 | Mounkey