Dějiny

Za mdlého svitu svíce voskové,
píší dějiny naši předkové.
Smrt jim otcem, zrada matkou,
zbraně mají čepel hladkou.

Nenávist a zloba,
bolest který bodá,
a agónie poslední,
všechna světla zatemní.

V zorných polích očí,
celý svět se rychle točí.
vše se mění v pouhý cit,
pro nějž nemá cenu žít.

Matku dceru nenávidí,
syn za otce se stydí,
a smrt již tak blízko stojí,
jež osudy všech lidí spojí.

Svět se stále rychlejc točí,
ze své dráhy neodbočí,
svíce zhasne, kapka spadne,
a člověk mrtev k zemi padne.

Nezmění se vůbec nic,
jen dohoří párek svic.