Sněhové romance

V závějích zmizela radost posledních dní,
vyhaslý poslední plamínky léta.
V těch sněžných vločkách ztrácíš se i ty,
závist a zlost v tom chladu vzkvétá.

V krajině ledové jsou květy z ledu,
ledové pohledy, ledový smích
a s tím vším na duši žít nedovedu
a slovo láska je tu hřích.

Utíkám od hříchu, chci uniknout,
ač vím, že každý krok je past,
utíkám k řece a chci plout,
smrt, vysvobozeni, slast.