.
Vznáším se nad krajem pohádkovým,
zdobeným třpytem
historických šperků.
Nebe barví se do nachova,
perutě nadnáší Tvoje slova,
zážitek, co ústy nevypovím.
Na nebi zářím
jak supernova.
Dal jsi mi křídla
hlasem svým sametovým,
příteli z krajiny Rožmberků.
Děkuji Ti
Jitka
.
Vlhkost jakási dere se mi do očí,
to dříve neznal jsem, asi stárnu už.
Jitulinko, moc Ti děkuji za krásná slova.
A děkuji i Vám ostatním, modří přátelé, jste fajn lidičky :-))
11.04.2009 22:53:00 | poustevník Jirka
Nic lepšího,než krásné přátelství snad ani neexistuje,skoro Jirkovi závidím.Moc krásně jsem si u tebe Jituško zase početla!:-D))
11.04.2009 21:16:00 | střelkyně1
Tvá slova zaletěla do krajiny plné rybníků, do té, kterou tak miluješ a Jirka si tu poklonu určitě zaslouží, určitě mi promine, že Ty malonko víc za krásnou báseň:ST
11.04.2009 20:10:00 | Holis