Vystupuji ze stínů,
začínám nosit barvy.
Ukláním se leknínům,
procitám z té larvy
v barevného motýla.
Roztahuji závěsy,
slunce září do týla,
maluju své obrysy
na podlahu bez lina.
Cítím úsměv na tváři,
i za ten jsi vinen,
své smutky si odpáři
pak v jedno tělo splynem.
dobry pokus :) lekniny se me tam libi, zase je videt, ze jsi to psala ty - poznal bych to z podlahy :P
15.04.2009 11:30:00 | Nergal