Lidé a život

Když nám tělo ochoří,
vyléčí ho doktoři,
když už duše nemůže,
kdopak asi pomůže.

Zlomené srdce a plno spěchu,
problémy s láskou a v práci bez úspěchu.

Lidi, řekněte,
co se to s námi dějě,
že celý svět je bez naděje?

Děti nám rostou jako z vody,
přečkají ale všechny nepohody?

Všude je samý spěch a shon,
kdo myslí dneska na zákon?

Lidi se dnes už nebojí,
kdopak z nás asi obstojí?

Co příběhy o štastném konci,
těm jsme my odzvonili na pohádkovém zvonci.

A dobro že má zvítězit nad zlem,
tomu už věří snad jen blázen.
Já ale jsem blázen a snílek,
mám ráda gramofon a vůni konvalinek...