Můj básník

Jsem jeden z básníků, co sní si o štěstí
i když tahle doba dobré nevěstí,
snad právě proto potřebuji duši,
která mě tak dokonale vzruší,

potřebuji milé slovo básníka,
co se se mnou do snů schovat utíká,
i když stále tvrdí jsou to zbytečnosti,
nechává se vlákat do mé zlaté pasti

a pak verši svými ohromuje davy,
jeho poezie je jak kouzla hávy,
a kouzlí tak krásně, až člověk uvěří,
že v sobě má snad i sílu ještěří.

Jak chameleon denně mění svoje barvy,
schovává se v lese i do hluboké trávy,
potom s maskou klauna kráčí vědě vstříc
a po večerech snivě zkoumá půlměsíc.