Přestože neznám cestu,
Přestože křičím ze snu,
Pokračuju pořád dál,
Po cestě ze snu, co se mi zdál.
Cesta se kroutí, spěchá, zatáčí
A někdo se na mě otáčí.
V očích má strach, volá o pomoc,
Natahuje ruku a volá : ,,Já nechci noc!“
A já… nevím…
Mám noc rád…
Rád v ní hřeším…
A na provaz lidi věším…